Notový stojan u klavíru: kde stojí, aby nepřekážel
Aus Leowiki
Nejdřív zkontroluj obal a tělo spotřebiče, než ho vůbec pustíš do provozu. Prohlédni plech, sklo, těsnění a přívodní kabel, jestli někde není promáčklina, prasklina nebo odřená izolace. Fotky si udělej hned, dokud je spotřebič na místě a obal k dispozici. Reklamace poškození při přepravě se řeší mnohem snáz, když máš důkaz, že závada vznikla před uvedením do provozu, ne až při něm.
Ideální relativní vlhkost pro dřevěné nástroje se pohybuje mezi 45 a 55 procenty. V zimě při vytápění běžně spadne na 20–30 procent, v létě naopak v nevětraném bytě vyskočí klidně na 70. Právě tento rozdíl mezi ročními obdobími ničí nástroj víc než samotná nízká vlhkost. Dřevo si na suchý vzduch zvykne, ale návrat k vlhku ho zdeformuje. Pražce, které vyčnívají, jsou toho přímým důsledkem – hmatník se smrskl do stran, ale kov zůstal stejný.
Domácí cvičení má jednu nepříjemnou vlastnost: čím déle ho odkládáte, tím těžší je začít. Ne kvůli lenosti, ale kvůli tomu, že se vám v hlavě nashromáždí představa, že to musí být pořádný výkon. Přitom stačí málo – pravidelnost a jasný plán. Pokud cvičení odsunujete na „až bude čas", většinou nepřijde. Čas si musíte vyrobit, ne najít.
Ložnice, ve které se zároveň spí a pracuje, se rychle změní v místnost, kde se nedá ani pořádně spát, ani soustředit. Nejde přitom o to, kolik máte metrů, ale jak spolu sousedí postel a stůl. Rozhodující je vzdálenost mezi nimi a to, co na sebe vidíte, když sedíte u práce. Pokud z pracovní židle vidíte přímo na polštář, budete mít problém večer vypnout a ráno se probudit do pracovního režimu.
Zvláštní pozornost věnujte stabilitu. Stojan nesmí klouzat po klavíru ani se překlápět, když na něj položíte tlustou knihu not. Podložte nožičky protiskluzovou gumou nebo hadříkem, pokud klavír klouže. U levných plastových stojanů se často stává, že se při otáčení stránek celý rozkývá – řešením je zatížit základnu nebo připevnit stojan k pevné desce. Nikdy nepokládejte noty na stojan tak, aby přečnívaly do stran a zavazely vám ve výhledu na klávesy.
Nejde o to, jestli spadne, ale kdy. Kytara stojící na spodní hraně těla se opírá o zeď v jediném bodě. Těžiště je vysoko a základna úzká. Čím strmější úhel, tím větší riziko. Pokud ji navíc opřete o zeď hlavou nebo krkem, stačí malý náraz do těla a kytara se převrhne přes horní okraj. Pád na tvrdou podlahu je krátký, ale síla úderu je překvapivě velká.
Notový stojan u klavíru je zdánlivě banální věc, ale špatně umístěný dokáže otrávit každé cvičení. Nejde jen o to, kam ho postavit, ale také jak vysoko a jak daleko od kláves. Pokud stojan stojí přímo nad středem klaviatury a noty máte v úrovni očí, budete k němu neustále naklánět hlavu a krk vás bude bolet dřív než prsty. Základní pravidlo zní: noty mají být mírně pod úrovní očí, abyste je četli bez zvedání brady, a stojan musí stát tak, aby nezasahoval do prostoru, kudy procházejí ruce.
Na závěr: správně umístěný notový stojan poznáte podle toho, že o něm při hře vůbec nevíte. Ruce se pohybují volně, oči přeskakují mezi notami a klávesami bez zbytečného krčení krku a noty zůstávají na místě, i když zahrajete fortissimo. Pokud vám současné uspořádání nevyhovuje, zkuste stojan posunout o deset centimetrů do strany a mírně snížit. Často to stačí k tomu, aby se cvičení stalo pohodlnějším a méně únavným.
Kam tedy stojan umístit, aby skutečně nepřekážel Ideální je postavit stojan mírně vlevo nebo vpravo od středu, podle toho, kterou rukou hrajete více not. Pokud cvičíte skladbu s hustou basovou linkou, dejte stojan vlevo; u melodií s vysokými tóny zase vpravo. Tím uvolníte prostor pro druhou ruku a zároveň udržíte noty v zorném poli. U akustického klavíru se osvědčilo umístit stojan na boční desku nebo na speciální držák přišroubovaný ke klavíru, který se dá sklopit. U digitálního piana stačí posunout stojan dozadu za klávesy, pokud to konstrukce dovolí, a mírně ho naklonit.
Výška stojanu se nastavuje tak, aby horní hrana not byla zhruba v úrovni vašich úst nebo o pár centimetrů níž. Zkuste si sednout, položit ruce na klávesy a podívat se na noty bez pohybu hlavy. Pokud musíte zvedat bradu nebo naopak sklánět čelo, je stojan špatně. Také vzdálenost od očí by měla být přibližně na délku paže – příliš blízko nutí k přeostřování, příliš daleko zase k předklánění. Pamatujte, že každý centimetr navíc vás při hodinovém cvičení stojí krční svaly.
Nejčastější chyba je postavení stojanu na víko klavíru nebo na horní desku piana. Vypadá to elegantně, ale noty jsou pak daleko a vysoko, takže při hře přeostřujete mezi klávesami a papírem. Další typický problém: stojan položený na klávesnici mezi ruce. I když se to zdá praktické, brzy zjistíte, že levou rukou narážíte do jeho nožiček a nemůžete hrát basové tóny plynule. U digitálního piana je situace jiná než u akustického, protože tenký profil kláves umožňuje posunout stojan blíž, ale i tady platí, že nohy stojanu nesmí stát v dráze prstů.
